Radní Pardubického kraje se ve středu odpoledne detailně přímo na stavbě seznámili s postupem prací centrálního urgentního příjmu v Pardubické nemocnici, který je největší stavbou v historii kraje. Ke konci roku bylo na stavbě prostavěno téměř 660 milionů korun včetně daně. Důležitou zprávou je, že smluvní harmonogram stavby je dodavatelem plněn.
„Stavební práce v tuto chvíli pokračují podle vedení nemocnice v souladu se schváleným harmonogramem a velmi brzy by mělo dojít ke kompletnímu uzavření celé budovy. V těchto dnech dochází na stavbě k montáži hliníkové a předsazené fasády, řeší se provádění výjezdové rampy z objektu, vyzdívají se příčky v šestém a sedmém nadzemním podlaží či rozvody, a to až do šestého podlaží. Ke konci ledna tak bylo prostavěno necelých 660 milionů korun včetně daně,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Paralelně s výstavbou samotné budovy řeší Nemocnice Pardubického kraje také dodávky zdravotních technologií. „Všechny zdravotní technologie s vlivem na stavbu jsou vysoutěženy. Technické parametry technologií jsou předkládány dodavateli a projektantovi ke kontrole případných dopadů na stavbu. V současnosti se jedná o aktualizované technické požadavky na napojení vysoutěžených sterilizátorů a angiolinek. Rovněž se pracuje na doplnění harmonogramu technologií o harmonogram montáží technologií s návazností na požadavky a rozsah stavební připravenosti dílčích prostorů s uvedením konkrétních termínů,“ uvedl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Každá takto rozsáhlá stavba se v průběhu budování neobejde bez změnových listů. „Na posledním jednání krajské rady jsme řešili několik změnových listů, které se týkaly například úprav v systému chlazení, rozšíření systému potrubní pošty o systém o průměru 160 mm či dílčí změny dispozic prostoru šaten. Na takto velké stavbě se rozhodně nejedná o nic neobvyklého,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek, který každé čtvrtletí předkládá krajské radě souhrnnou zprávu o postupu této investice.
Výraznou změnou, která však nemá dopad na samotnou stavbu centrálního příjmu, je vybudování spojovacího krčku. „Jedná se o samostatný projekt, který jsme připravovali v několika variantách a zohledňovali jsme především ekonomickou situaci. Vzhledem k výrazně vyššímu inkasu daní za loňský rok jsme nyní schopni dále rozpracovávat temperovanou variantu spojovacího krčku, což je jednoznačně komfortnější jak pro pacienty, tak pro personál. Zároveň probíhají jednání s nemocnicí a architektem, jejichž cílem je znovu prověřit způsob a místo napojení krčku,“ sdělil hejtman Martin Netolický. Podle náměstkyně hejtmana je vybudování nadzemního spojovacího koridoru dalším krokem ke zvýšení komfortu. „Již jen vybudování samotného centrálního urgentního příjmu je výrazným způsobem navýšení komfortu jak pro pacienty, tak pro personál. Centrální příjem zkvalitní a zrychlí proces poskytované zdravotní péče, protože vše důležité pro ošetření bude na urgentním příjmu na jednom místě a bude na dosah,“ sdělila náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.
Stavba centrálního urgentního příjmu v Pardubické nemocnici je jedním z projektů, na které se podařilo získat prostředky z evropských fondů. „Program REACT EU byl pro nás jednoznačně od počátku velkou výzvou, protože se nám naskytla možnost získat až 500 milionů korun na vybudování tohoto pavilonu a jsem velmi rád, že se to podařilo a dnes se dostáváme do závěrečného roku výstavby této na české poměry unikátní budovy,“ sdělil krajský radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr, který byl v době zadání a přípravy projektu v předchozím funkčním období v pozici radního právě pro oblast zdravotnictví.
