Poprvé od loňských krajských voleb se se sešla krajská rada se starosty měst a obcí okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy. Těch do kulturního domu v Ústí nad Orlicí dorazilo na 150. V příštím týdnu pak bude následovat setkání se starosty z Pardubicka a Chrudimska. V rámci těchto tradičních setkání odprezentovali jednotliví gesční členové rady své portfolio. Velkým tématem těchto setkávání jsou pak silnice nižších tříd, zdravotnictví, ale také financování kraje. S tím souvisí návrh ministra školství na změnu financování nepedagogických pracovníků všech stupňů škol bez ohledu na zřizovatele.
„S ohledem na požadavky z území na opravy silnic II. a III. tříd, ale také podporu různým aktivitám realizovaným ze strany obcí je vždy nutné zasadit možnosti Pardubického kraje do reality rozpočtového určení daní pro kraje. To je bohužel stále nekončícím bojem za spravedlnost nejen pro náš kraj, ale také některé další, které jsou aktuálním nastavením znevýhodněné. Proto také budeme i nadále tlačit na vládu, poslance, ale chceme znovu informovat také prezidenta republiky. Pokud se podíváme na letošní rok, tak v případě schválení nového rozpočtového určení bychom v letošním roce měli o 1,4 miliardy korun více a v roce 2027 až o 1,7 miliardy korun dle predikce ministerstva financí,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také poděkoval starostům za podporu v rámci krajské iniciativy.
Oblasti investic a sportu se věnoval 1. náměstek hejtmana Dušan Salfický. Ten zmínil, že v loňském roce bylo v rámci kraje z pohledu investora dokončeno 17 staveb s celkovými náklady ve výši téměř 2,4 miliardy korun. Na konci roku 2024 pak bylo ve fázi realizace 30 staveb s celkovými náklady 1,7 miliardy korun. V rámci gesce sportu informoval o dotačních programech. „V roce 2024 poskytnuto v rámci všech krajských dotací do sportu a volnočasových aktivit celkem necelých 74 milionů korun. Kromě jiného podporujeme také energetické úspory sportovních zařízení v majetku obcí. Jedná se například o výměnu osvětlení v tělocvičnách či v rámci zimních stadionů,“ vysvětlil Salfický.
Sociální oblast je dlouhodobě doménou Pavla Šotoly, který starostům mimo jiné odprezentoval aktuální stav transformace domovů pro osoby se zdravotním postižením. „Na začátku letošního roku byla komunitní pobytová služba v našem kraji zajištěna pro 573 osob z celkového počtu 780, což je velký kus práce, který je za námi,“ řekl Šotola. Aktuálně jsou v řešení investiční akce k postupnému dokončení transformace v rámci další čtyř krajských zařízení.
Oblast dopravy a dopravní obslužnosti má na starost náměstek hejtmana Ladislav Valtr. Ten přítomným starostkám a starostům přiblížil největší dopravní stavby v daném území a v dalším bloku pak také principy pro sdružené dopravní projekty obcí a kraje. „V oblasti Orlickoústecka a Svitavska máme pro letošní rok v plánu například Lidickou ulici v Lanškrouně, Letohradskou ulici v Ústí nad Orlicí, Kubelkovu ulici v České Třebové nebo chodník v Pomezí. Chceme však také zahájit modernizaci silnice z Mladkova do Jablonného nad Orlicí, což je projekt, na který jsme získali prostředky z přeshraničního česko-polského programu Interreg,“ řekl Ladislav Valtr.
Oblast zdravotnictví má v krajské radě svěřenou Pavel Štefka. Ten se zaměřil na krajské investice do budování základen zdravotnické záchranné služby v regionu. Východní části kraje se týká nová základna v Litomyšli, která by měla být dokončena v létě letošního roku. Na jaře toho příštího by pak měla být dokončena stavba ve Svitavách. Ve střednědobém výhledu se pak očekává stavba nové základny v České Třebové. „V rámci Nemocnice Pardubického kraje je pak naší prioritou investice do modernizace Svitavské nemocnice, ale také rozvoj Orlickoústecké nemocnice v rámci schváleného generelu či investice do operačních sálů v Litomyšli,“ sdělil Pavel Štefka.
Již druhé volební období je za oblast školství v rámci krajské rady zodpovědný Josef Kozel. Ten ubezpečil, že v rámci středních škol v Pardubickém kraji je kapacita dostatečná. Na 7 550 míst ve středních školách je v 9. třídách základních škol v kraji necelých 5 300 žáků. „Je logické, že existují obory, o které je větší zájem a tudíž se na ně nemůže být přijat každý uchazeč. Nicméně obecně je kapacita v našich školách velká a nestane se tak, že by některý absolvent základní školy v rámci regionu nenašel střední školu,“ sdělil Kozel, který neopomenul ani problematiku financování nepedagogických pracovníků. Se záměrem ministerstva školství nesouhlasí ani kraj, jakožto zřizovatel středních škol, tak ani jednotlivé obce, které zřizují mateřské a základní školy.
Za oblast venkova, životního prostředí a zemědělství je zodpovědný Miroslav Krčil. Ten zmínil, že v rámci krajského programu obnovy venkova bylo pro letošní rok podáno 501 žádostí. „Pro rok 2025 máme pro Program obnovy venkovy 2023+ připraveno 64 milionů korun a další tři miliony jsou určené pro soutěž Vesnice roku,“ vysvětlil Krčil, který starostům představil nové dotační tituly v oblasti životního prostředí a venkova. „Jedná se o projekty v oblasti venkova a životního prostředí s názvem Živý venkov. V oblasti myslivosti chceme podpořit nákup dronů a činnost mysliveckých organizací. Zároveň jsme zavedli dotaci na prevenci a tlumení chorob včel,“ doplnil Krčil.
V pozici krajského radního je za regionální rozvoj, evropské fondy a kulturu zodpovědný Roman Línek. Ten starosty seznámil s dotačními programy v oblasti regionálního rozvoje pro rok 2025. Zároveň zmínil také priority v oblasti kultury. „Jedná se z mého pohledu o projektovou přípravu přestavby II. etapy Winternitzových automatických mlýnů, zpracování nařízení kraje v oblasti archeologických nálezů či vzájemné propojení zřizovaných organizací v oblasti kultury,“ řekl Línek.
Oblasti majetku a cestovního ruchu jsou v radě kraje svěřené Petře Šimečkové. Ta kromě problematiky energetických úspor prezentovala také dotační programy kraje v cestovním ruchu. „V loňském roce bylo v cestovním ruchu poskytnuto 129 dotací v souhrnu přesahujícím 40 milionů korun. Struktura dotačních programů je dlouhodobě stabilní, a tak předpokládáme obdobný zájem také v letošním roce. Dobrou zprávou je, že podle srovnání 4. čtvrtletí let 2023 a 2024 došlo k nárůstu počtu zahraničních turistů směřujících do našeho kraje o přibližně osm procent. Jedná především o turisty z Německa, Polska a Slovenska,“ řekla Petra Šimečková.
