Součástí traumaplánu, který Nemocnice Pardubického kraje vyhlásila po srážce vlaků na železničním koridoru v Pardubicích, jsou i kliničtí psychologové. „V souvislosti s tímto neštěstím jsme vyčlenili pro práci s hospitalizovanými cestujícími 4 psychology“, uvedl vedoucí oddělení Klinické psychologie Jan Bažant.

Přímo na místě nehody zasahovali psychologové záchranných a bezpečnostních složek.
Kliničtí psychologové byli připravení poskytnout pomoc a péči v nemocnici.

Základ je spolupráce všech pracovníků

Zranění cestující byli převezeni na různá oddělení nemocnice: v Pardubické krajské nemocnici je převzali lékaři z neurochirurgie, traumatologie a ortopedie, v Chrudimské nemocnici byli hospitalizovaní na chirurgii a ortopedii.

Zdravotníci přitom rozpoznají, jestli některý z pacientů akutně potřebuje psychologickou pomoc. Psychologové navíc sami zkontaktovali i ostatní pacienty, aby zjistili, jestli nepotřebují podporu.

„Poskytli jsme péči sedmi pacientům. U několika z nich byla nutná intenzivnější krizová intervence zaměřená hlavně na strategii zvládání stresu a pomohli jsme jim uvolnit nebo projevit emoce z utrpěného šoku a zranění“, vysvětlil Jan Bažant a dodal, že s těmito pacienty budou psychologové i nadále během hospitalizace v kontaktu, případně je po propuštění doporučí do klinicko-psychologické péče podle jejich bydliště.
„Některým stačilo ujištění, že se mohou zkontaktovat s rodinou, pomohli jsme jim také zorientovat se v nastalé krizové situaci“.

Krizová intevence je hlavně podpora a útěcha

Základem psychologické pomoci je orientace postiženého v nastalé situaci, aktivace jeho schopnosti zvládat stres a případný šok, pomoc při zvládání intenzivních emocí, podpora a útěcha. „Podstatné je umět empaticky naslouchat a citlivě přistupovat ke každému jednotlivému pacientovi. To znamená, že mu nic nevnucujeme, ale empaticky reagujeme,“ vysvětluje vedoucí oddělení Klinické psychologie. Pokud i přesto pacient potřebuje podat zklidňující léky, přivolají zdravotníci psychiatry, kteří je mohou předepsat. 

Pomoc často potřebují i rodinní příslušníci

I pro ně jsou tu kliničtí psychologové. Pokud je to nutné, mluví i s členy rodiny.
Takový rozhovor bývá často o stavu pacienta a o tom, jak ho může rodina podpořit v době, kdy náročný emoční zážitek zpracovává. A o psychologickou pomoc můžou požádat sami rodinní příslušníci, které nešťastná událost jakkoli zasáhla.