Výroční kongres poskytovatelů sociálních služeb je každoročně završením odborných akcí, které řeší situaci v oboru, inovativní přístupy, novinky a hlavní výzvy, které v sociálních službách doba přináší. Pořádá ho Asociace poskytovatelů sociálních služeb ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Prestižní Cenu asociace letos na kongresu převzal náměstek hejtmana Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. Asociace ocenila jeho přínos k rozvoji sociálních služeb, výraznou podporu a rozvoj pěstounské péče a inovativní přístupy k podpoře ohrožených rodin s dětmi v Pardubickém kraji.
Stavař přesedlal na sociální služby
Pavel Šotola je v posledních letech mezi odbornou veřejností v oblasti sociálních služeb pojmem. Pardubický kraj je díky němu v mnoha aspektech krajem, který prošlapává cestu, zavádí nové postupy a to, s čím ostatní začínají, jako je třeba rušení takzvaných kojeneckých ústavů, už má dávno vyřešené. Přitom se Pavel Šotola dostal jako stavební inženýr k této problematice vlastně náhodou: „ To je pravda, až do roku 2010 jsem se věnoval převážně technickým věcem, a to jak ve státní správě, tak i městské samosprávě v Hlinsku. V roce 2010 jsem se jako náhradník stal zastupitelem a zároveň neuvolněným radním Pardubického kraje pro neziskový sektor a po krajských volbách v roce 2012 jsem převzal post radního pro sociální péči a neziskový sektor. Tehdy jsem se začal intenzivně zajímat o tuto oblast, zkoumat zkušenosti ze zahraničí a také zjišťovat možnosti, jak získat podporu z různých fondů a zavést ty postupy, které se už jinde ve světě osvědčily. K tomu mám štěstí na výborný tým na Odboru sociálních věcí na Krajském úřadu Pardubického kraje. “
Takzvané měkké projekty to mají těžší než opravy silnic
Ze začátku jeho působení na kraji zdaleka ne všichni chápali význam různých oborných skupin, výborů Rady, pracovních týmů, expertních cest do zahraničí a najímání mentorů. Týkalo se to především tří oblastí - transformace péče o ohrožené děti, transformace pobytových ústavů pro zdravotně postižené v kraji a podpory péče o duševní zdraví.
„Měli jsme dobrou výchozí pozici, když jsme získali grant z takzvaných norských fondů, a ve spolupráci odborů sociálního, zdravotního a školského na Pardubickém kraji jsme mohli začít s transformací všech našich dětských domovů a dětských center, tedy bývalých kojeneckých ústavů. Ověřili jsme si, že změn nejde dosáhnout rychle. Mnohem složitější než nákup nových bytů či domků je změna myšlení lidí, kteří se o děti starají. Proto je potřeba se nejdříve zaměřit na podporu zaměstnanců,“ vysvětluje Šotola s tím, že celá transformace by měla být hotová v polovině roku 2026.
Na to navazuje práce s pěstouny, která začíná kampaněmi na jejich nábor, pokračuje zajišťováním dobrých podmínek pro jejich přípravu a zdaleka nekončí každoročním přátelským setkáváním s novými pěstouny. Díky tomu nejsou v kraji žádné zdravé děti do tří let v ústavním zařízení a daří se nacházet pěstouny i pro děti s postižením a někdy i pro sourozence.
Zcela novou kvalitu do práce orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) přináší nyní už třetí projekt Pardubického kraje, který mění přístup úřadů k ohroženým rodinám, bere je jako rovnocenné partnery v řešení problémů rodiny a sází na jejich silné stránky.
Nastavené změny jsou potřebné a přinášejí pozitivní výsledky, přesto se sociální oblast u veřejnosti těší menšímu zájmu než například potřeba oprav silnic. „Myslím si, že je to tím, že společnost takzvaně klouže po povrchu a média jí nabízí to, co chce. Rozbité silnice jsou pouhým okem víc vidět než rozbité vztahy, nebo potřeby seniorů. Teprve, až se s tím lidé setkají ve svém bezprostředním okolí, si uvědomí ty výzvy, které jsou před námi. Stárnutí populace, psychické zdraví mladé generace či nedostatek pracovníků v sociálních službách. Jsem ale přesvědčený, že práce v sociálních službách je pro fungování společnosti naprosto zásadní,“ míní Pavel Šotola.
Pobytové služby pro zdravotně postižené dokončují změny
Pardubický kraj zřizuje sedm pobytových zařízení pro zdravotně postižené a duševně nemocné. Také tady začal kraj s transformací před více než 10 lety a nyní už z celkem 800 klientů žije téměř 600 v komunitním bydlení, tedy v domcích nebo bytech. „V transformaci pokračujeme, využíváme hlavně evropské dotace, které nám to umožňují. Díky tomu by se mohlo brzo přestěhovat dalších 64 klientů do komunitního bydlení,“ zmiňuje současné aktivity Šotola.
Terénní služby pro seniory i duševní zdraví
V péči o seniory je prioritou Pardubického kraje, aby mohli co nejdéle setrvat v domácím prostředí. „Proto každoročně navyšujeme kapacity terénních služeb. Myslíme ale také na pečující a zvýšení dostupnosti odlehčovacích služeb a domácí hospicové péče. Náš kraj zřizuje pouze jeden domov pro seniory, a to Domov u fontány v Přelouči. U něj nyní stavíme komunitní domov pro 18 seniorů, kteří budou žít ve třech domácnostech s jednolůžkovými pokoji,“ uvádí náměstek hejtmana.
Co se týká duševního zdraví, podporuje kraj mezičlánky mezi ambulancemi a nemocnicemi, kterými jsou nově vzniklá centra duševního zdraví. Pokrývají všechny čtyři okresy. Pro děti působí v oblasti Chrudim – Pardubice mobilní tým včasné intervence, jehož vznik umožnil projekt Rozvoj služeb duševního zdraví v Pardubickém kraji. „Je důležité, abychom byli schopní tyto služby udržet i po skončení financování projektů. Obdobný tým by měl od příštího roku vzniknout pro oblast Poličky a myslím, že by to mohl být dobrý základ pro vznik Center duševního zdraví pro děti,“ přeje si Pavel Šotola.
V neposlední řadě čeká kraj také zajištění komunitní pobytové služby pro osoby s náročnými projevy chování.
