Jedním ze zajímavých míst v blízkosti litomyšlského zámku je Augustova tiskárna. Tu její stávající majitelé postupně obnovují, aby se stala dalším z kulturních stánků v Litomyšli. S aktuálním stavem prací se v úterý v doprovodu vedení města seznámil hejtman Martin Netolický.
„Augustova tiskárna je mimo jiné spojena s pobytem Boženy Němcové v Litomyšli a její poslední tvorbou. Jedná se tak o velmi významný objekt, který si zaslouží obnovu. Rodina Šimkova, která historický objekt vlastní, postupně vdechuje bývalé tiskárně nový život. Náročné práce zahrnují v tuto chvíli především bourání uvnitř budovy. Hotová je však již oprava střechy, části půdních prostor a výměna některých oken. Jednou z dominant je monolitické schodiště, které propojí čtyři patra objektu. Na tuto investici jsme z krajského rozpočtu poskytli 400 tisíc korun. Obdobnou částku žádají majitele v letošním roce v rámci našich programových dotací,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že součástí projektu jsou kromě výstavních prostor také například dvě bytové jednotky.
Augustova tiskárna
První písemná zmínka pochází z roku 1493, kdy byl jejím majitelem Matouš Soukeník, nejstarší části domu jsou ale patrně ještě o něco starší. Jen v 16. století měnil dům majitele přinejmenším desetkrát, někdy dokonce po pouhém měsíci, a i v následujících staletích tomu nebylo jinak. Majiteli objektu se postupně stali významné osobnosti českého knihtisku Adam Graudenc, Matouš Březina, Jan Arnolt Hradecký, Daniel Kamenický z Hiršfeldu či Václav Tureček.
V roce 1852 se poprvé setkáváme se jménem Augusta, to když František Bergr předal tiskárnu svému zeti Antonínu Augustovi. A právě s Augustovým jménem jsou spojeny i nejdůležitější literární okamžiky tiskárny v 19. století, když pro jeho časopis Obrazy života pracuje Jan Neruda a Augusta vydává druhé vydání Babičky Boženy Němcové i další její díla v sebraných spisech. Zároveň ale tiskárnu Augusta téměř zruinoval. Zadlužený podnik koupila Augustova tchyně Josefa Bergrová, po její smrti ji vedla její dcera a Augustova manželka Františka.
V roce 1889 převzal tiskárnu Vladimír Augusta, syn Antonína a Františky Augustových, a pod jeho vedením začal podnik vzkvétat. Vladimír Augusta byl také posledním z majitelů, který objekt zásadně přestavěl. Zprvu se jednalo o menší stavební úpravy, v roce 1911 ale nechal přistavět na stávající objekt na straně ke kostelu tři podlaží. V roce 1922 byla tato část rozšířena ještě o místnost pro elektrický sázecí stroj a východní křídlo tiskárny tak získalo dnešní podobu.
Po roce 1948 i v 90. letech 20. století už docházelo v objektu jen k menším stavebním úpravám, které nijak zásadně nezměnily jeho rozsah z dob Vladimíra Augusty.
