Celostátní konference na téma podpory rozvoje Hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ) se uskutečnila v úterý ve Svitavách. Cílem konference bylo zvýšit povědomí o problematice HSOÚ a zdůraznit její význam, upozornit na nezbytnost integrovaného a koncentrovaného přístupu k této problematice, prezentovat příklady dobré praxe z Pardubického kraje a zdůraznit jejich potenciál jako vzor pro ostatní regiony, podpořit širší zapojení podnikatelského sektoru do řešení této problematiky a získat větší podporu pro intenzivnější zaměření na problematiku HSOÚ na národní úrovni. Cílem Pardubického kraje je obdobnou konferenci pořádat každoročně.
Úvod konference po zdravici ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka a ekonoma a bankéře Pavla Kysilky obstaral hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Téma rozvoje hospodářsky a sociálně ohrožených území je pro Českou republiku nesmírně důležité, ale bohužel se mu nedostávalo takové pozornosti, jak by mělo. Vždy se toto téma otevřelo po parlamentních volbách, když jsme se podívali na mapu a zhodnotili výsledky. Pak si začínáme všímat, že některé regiony volí jinak, než si myslí centrum. Musíme se vždy nejdříve ptát, co je důvodem těchto výsledků. Není to pouze oblast Sudet a odsun původního obyvatelstva, ale také úpadek průmyslu po roce 1989. Bohužel nůžky se mezi jednotlivými oblastmi postupem času spíše rozevírají. V našem kraji k těmto územím přistupujeme systematicky a snažíme se upravit naši strategii na úroveň obcí s pověřeným obecním úřadem, jelikož území ORP není vypovídající. Vytváří se totiž vnitřní periferie, a to například na Chrudimsku, Hlinecku či v oblasti Chvaletic, ale dle dat státu na úrovni ORP jsou tyto oblasti v pořádku. Bohužel to tak není a stát by si to měl uvědomit a jít více do detailu,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
První diskusní panel patřil otázce: Jak podpořit rozvoj HSOÚ na národní i krajské úrovni? Debaty se kromě hejtmana Martina Netolického a starosty Svitav Davida Šimka zúčastnili také zástupci Ministerstva financí ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale také Národní ekonomické rady vlády. Radní Pardubického kraje a vedoucí České národní delegace v Evropském výboru regionů Roman Línek hovořil o mimo jiné o kohezní politice a roli evropských fondů v rámci snižování rozdílů mezi regiony. „Hospodářské a sociální soudržnosti, čili tomu, aby se rozdíly mezi regiony snižovaly, tak tomu se Evropská unie věnuje dlouhodobě a lze říci, že regionální politika je součástí DNA Evropské unie. Bohužel nové výzvy a problematiky globálního světa dostávají regionální politiku na druhou kolej, nicméně také v rámci Evropského výboru regionů budeme dělat maximum proto, aby toto téma nezmizelo a regionální politika včetně snižování rozdílů mezi regiony byla stále tématem podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie. To, jakým způsobem budou fondy nastavené, je nyní v řešení,” uvedl Roman Línek. Další diskusní panel se věnoval problematice příležitostí a bariér zapojení soukromého sektoru do rozvoje HSOÚ.
V odpoledním programu se účastníci konference rozdělili do šesti tematických workshopů. Jeden z nich se věnoval vytváření fondů HSOÚ, zapojení bank a využití finančních nástrojů pro rozvoj HSOÚ. I v tomto patří Pardubický kraj mezi průkopníky. „Připravujeme vytvoření krajského revolvingového programu, který bude představovat velmi zvýhodněnou návratnou finanční výpomoc ze strany kraje pro znevýhodněné oblasti, kde by bylo velmi nízké úročení tak, aby byl tento nástroj opravdu využíván, a to například v rámci předfinancování projektů realizovaných z evropských fondů, ale také pro podporu podnikatelských aktivit, rozvoje veřejných služeb, a to včetně bydlení. K tomu vytváříme nadační fondy pro jednotlivé ORP, v rámci kterých po vzoru Saska chceme soustředit prostředky kraje, municipalit, místních podnikatelských subjektů, ale také bankovního sektoru. V rámci těchto fondů chceme pomáhat studentům se studiem na vysoké škole, ale se závazkem návratu do místa, ze kterého pochází. Zároveň chceme podpořit provázanost s významnými zaměstnavateli v regionu, ale chceme nabídnout také pobídky pro přesídlení do vybraných lokalit. Naším cílem je alokovat pro každý nadační fond přibližně pět milionů korun, nicméně pevně věříme, že postupně se tyto fondy budou rozrůstat i díky většímu zapojení soukromého sektoru či bank,“ avizoval hejtman Netolický.
Další workshopy se v průběhu odpoledne věnovaly například digitalizaci území, rozvoji internetu a mobilních sítí, sociální problematice či podpoře podnikání, inovací a vzdělávání.
