Rozvoj Gymnázia Žamberk byl hlavním tématem jednání hejtmana Martina Netolického a radního pro oblast školství Josefa Kozla s ředitelem školy Kamilem Koblížkem a starostou města Jiřím Mencákem. Právě z majetku města, do majetku kraje přešla budova školy v roce 2006. Mezi hlavní investiční priority patří oprava střechy a fasády školy, ale také výměna osvětlení, vytápění či rekonstrukce školní tělocvičny a přilehlého zázemí.
„Areál školy přešel do vlastnictví kraje v roce 2006 a sestává se z historické budovy, která však není památkově chráněná, a přístavby z 80. let minulého století, jejíž součástí je také tělocvična. Z hlediska rozvoje areálu je před námi několik výzev včetně opravy střechy a fasády budovy, ale také opravy podlah, schodiště či vytápění. Řešit chceme také z mého pohledu nevyhovující školní tělocvičnu včetně sociálních zařízení, šaten a sprch,“ uvedl hejtman Martin Netolický. Na základě návštěvy hejtmana z loňského roku byla zpracována studie na kompletní rekonstrukci přístavby včetně tělocvičny. „Aktuální studie předpokládá opravdu komplexní přestavbu budovy z 80. let, která zahrnuje kromě tělocvičny také šatny, ale i řadu učeben. Stav budovy odpovídá době vzniku a navíc se potýkáme opravdu s velmi vysokou energetickou náročností. Zpracovaný projekt předpokládá částku ve výši přibližně 50 milionů korun. Shodli jsme se, že bychom pokračovali v projektování, které nám samozřejmě přinese zpřesnění částek,“ řekl Martin Netolický s tím, že ještě v letošním roce by pak mohlo být vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby.
Podle radního pro oblast školství Josefa Kozla je rekonstrukce plánovaná v pasivním standardu. „Dlouhodobě se nejen v rámci školních budov snažíme snižovat jejich energetickou náročnost. Kromě řady jednoduchých opatření a instalace fotovoltaických elektráren samozřejmě v rámci takto zásadních investic dbáme na to, aby následná energetická náročnost budov byla co nejnižší. Například stávající tělocvična gymnázia nemá téměř žádnou tepelnou izolaci, což způsobuje obrovské tepelné ztráty a vysoké provozní náklady na vytápění. Po realizaci všech plánovaných opatření bychom v tomto případě ušetřili až 400 tisíc korun ročně,“ sdělil Josef Kozel. „Osobně je pro mne velmi důležité, že proměníme komfort nejen zázemí tělocvičny, ale i šaten a také a zejména učeben, které se v této části budovy dají realizovat – od IT, přes robotiku až po hudební výchovu,“ doplnil radní Kozel, podle kterého by se část prací v průběhu roku 2026 mohla odehrávat v období letních prázdnin, což by škole pomohlo v rámci organizace výuky a omezení, která bude stavba způsobovat.
