Jak konkrétně může pomoct umělá inteligence sociálním podnikům v Pardubickém kraji? Jaké jsou plusy a minusy nového zákona, který vymezil pojem „integrační sociální podnik“? Nejen o tom pojednávala konference Sociální podnikání: Výzvy a příležitosti. Tu uspořádal Pardubický kraj v jednom ze sociálních podniků – v pardubickém Centru Kosatec.
Program byl šitý na míru sociálním podnikům
Konference nabídla prostor pro otevřenou diskuzi mezi zástupci státu, kraje, odborné veřejnosti a především samotných sociálních podnikatelů. „Program jsme se snažili ušít na míru sociálním podnikům v Pardubickém kraji. Vycházel z toho, po čem byla z jejich strany největší poptávka. Potěšilo nás, že se podařilo rozproudit diskuzi o nové legislativě a hlavně otevřeně pojmenovat, jaké jsou výhody a nevýhody pro to stát se integračním sociálním podnikem,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, který má oblast sociálního podnikání ve své gesci.
V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce. Sociální podniky často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Dosahování zisku je však pro ně stejně důležité jako zvyšování veřejného prospěchu.
První integrační sociální podnik v Pardubickém kraji
Akce se konala ve velmi přátelské atmosféře. „Šlo o první setkání od vzniku nové legislativy, na němž sociální podnik registrovaný podle zákona velmi otevřeně pojmenoval přínosy a rizika tohoto kroku,“ poznamenala moderátorka Tereza Dostálová, která je ředitelkou střešní organizace sociálních podniků TESSEA ČR.
„Každé rozhodnutí s sebou nese určitou míru rizika. V sociální oblasti se s nimi moc neumí pracovat, spíš pak vyústí v obavy. Snažíme se měnit tento způsob myšlení na podnikatelský. Proto jsme se stali prvním integračním sociálním podnikem v Pardubickém kraji. Vidíme to jako příležitost, která by nám měla umožnit lépe se dostat k zajímavým veřejným zakázkám. A zároveň nám poskytuje šanci pracovat i s jinými cílovými skupinami, než které běžně zaměstnáváme na chráněném trhu práce,“ vysvětlil předseda prosečského družstva invalidů Ergotep Petr Herynek.
Živá a věcná diskuze k novému zákonu
„Jsem moc rád, že se v Kosatci rozproudila opravdu živá a věcná diskuze na téma, co nový zákon může přinést. Zaujalo mě i téma umělé inteligence. Ta nás bude čím dál víc provázet i v oblasti sociálního podnikání,“ nechal se slyšet hlavní autor zákona o integračním sociálním podniku, vedoucí oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky Ondřej Závodský.
„O umělé inteligenci se toho říká hodně. Někdo se kloní k tomu, že je to poslední vynález lidstva, jiný, že nás všechny jednou zničí. Já tvrdím, že je to nástroj pro manipulaci s časem. Umělá inteligence mění svět. A to rychleji, než si to dovedeme představit,“ uvedl lektor umělé inteligence Marek Bartoš, který na konferenci vystoupil za Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK).
Zaměřil se především na pomoc s administrativou. „Na jednom e-mailu dokáže umělá inteligence ušetřit až 70 procent času,“ podotkl Marek Bartoš. Na něj plynule navázala s praktickými ukázkami využití umělé inteligence v sociálním podniku Věra Moravcová s Šárkou Remešovou Dernerovou z Administrativní služby Výměníku.
Jak pomáhá umělá inteligence?
„Umělá inteligence nám umožňuje lepší strukturu a organizaci práce, podporuje efektivitu a udržení pracovního tempa a dokonce snižuje stres a úzkosti z pracovních úkolů,“ sdělila vedoucí pobočky Administrativní služby Výměník Věra Moravcová.
„Umělá inteligence zlepšuje komunikaci v zákaznickém servisu a je rovněž emocionální podporou a prevencí syndromu vyhoření,“ konstatovala Šárka Remešová Dernerová.
